Člen sdružení

Novinky e-mailem

Přejete si, abychom vám posílali novinky e-mailem?

Úvod  Filtrační technologie  Historie filtrace

Historie filtrace

Snaha o zvyšování kvality odlitků a efektivitu jejich výroby je stará jako slévárenství samo. Po celá staletí se slévači snažili vyrábět odlitky s vyšší čistotou, kvalitnějším povrchem a lepšími vlastnostmi, a to znamenalo snižovat množství nečistot v kovu. Teprve ve 30. letech 20. století se s využitím zákonů o proudění a empirických zkušeností, započalo se systematickým přístupem ke konstrukci a dimenzování vtokových soustav. Jedním z důležitých hledisek konstrukce vtokových soustav byla účinnost zachycování vměstků. Separace vměstků se dosahovalo zejména tvorbou masivních licích jamek (se zátkou nebo s přepážkou, později), a také jejich zachycováním ve speciálních sekcích vtokové soustavy – tzv. struskovácích. Většinou byla tato řešení na principu rozdílných hustot vměstků a kovu.

 

Vtoková jamka (masivní)

Rotační odstrukovák

Různé typy struskováků

(masivní, pilovitý)

Tohoto principu lze využívat zejména u slitin železa, u nichž vměstky mají podstatně menší hustotu, než kov. Naopak u slitin, u nichž hustota vměstků je prakticky stejná, jako hustota kovu – typicky u slitin hliníku, nelze tímto mechanismem vměstky zachycovat a musí se uplatnit jiné principy. Využívá se například skutečnosti, že se vměstky ve vtokové soustavě nalepují na stěnu formy. Ploché kanály vtokové soustavy proto docela dobře zachycují vměstky, a to zejména typu oxidických blan.  Účinnost  těchto způsobů separace je však pouze omezená.

 

Ploché zářezy ve dně struskováku (AL slitiny)

Přibližně od poloviny 60. let se ve slévárnách začala používat keramická „cedítka“. Umísťovala se nejčastěji do vtokové jamky v místě přechodu do kůlu a jejich účelem bylo především zachycení hrubých částic strusky. Společná nevýhoda všech těchto metod je především masivní vtoková soustava, což snižuje využití tekutého kovu a prodražuje výrobu. Až na konci 70. let  se začínají používat prostředky pro zachycení vměstků ve vtokové soustavě – sítka a filtry. V počátku je jejich využívání spojeno s odléváním hliníkových slitin, především pro letecký průmysl. Filtrace slitin železa je komplikována podstatně vyššími teplotami kovu a vyššími nároky na chování filtrů za vysokých teplot. K masovému nasazení filtrů dochází především s rozvojem výroby litiny s kuličkovým grafitem v průběhu 80. let a zejména v letech devadesátých. Filtrace oceli je komplikována především vysokými požadavky na odolnost keramiky proti vysokým teplotám až do 1700 °C a s tím spojenou vyšší cenou filtrů. Z tohoto důvodu se filtrace při lití oceli používala především pro speciální a vysoce náročné odlitky. Obrovský nárůst filtrace (nejen) oceli byl zaznamenán počátkem 21. století, což bylo dáno zejména dramatickým navyšováním cen kovů a masovějším rozšířením technologie přímého lití kovu přes nálitek za použití exotermických obkladů a speciálních filtrů na bázi uhlíku.

 
Vyrobila Omega Design